terapie o mně
Terapie „O mně“ vede k hlubšímu pochopení vlastního nevědomého světa. Klient se otvírá sám sobě, ke svému zdroji, ke svým zraněním-prvotní bolesti, je to proces procitnutí, proces transformace. Dochází k zastavení útěků a potlačování zranění, naopak se zranění stávají výzvou.
Příliš mnoho bolesti a příliš dlouho trvající nedostatek lásky v raném věku mohou „uzavřít vrátka cítění“.
Jakmile jsme připraveni vstoupit do procesu transformace, otvíráme se k uvědomění, že máme mysl, fyzické tělo a v něm energetické tělo.
Obnovuje se schopnost znovu cítit svoje tělo. Běžnou ochranou před vnitřním životem je odpojení od těla. Je to přirozený mechanismus, jenž nás chrání před našim zraněním, traumaty. Někteří chtějí zůstat v tomto netělesném stavu, protože navrátit se zpátky do těla je pro ně příliš bolestné, hlavně pro ty, kteří byli sexuálně zneužíváni. Jiní si vytvářejí odstup od těla, protože se rozhodli používat jen rozum a chránit se tak před emocionálním životem a pocity. Odmítáme-li naslouchat symptomům, jejichž prostřednictvím tělo ohlašuje nějakou nemoc, začnou se ozývat hlasitěji, dokud si jich nezačneme všímat a něco měnit. Pokud se snažíme tělu a pocitům vyhýbat, nemůže dojít k uzdravení.
Zkušenosti z praxe mě dovedly k poznání, že nejčastějším zdrojem prvotní bolesti je prenatální období, porod, věk po porodu do 3 let kdy se mozek dítěte vyvíjí neuvěřitelně rychle a dál do 10 let.
Při průchodu (sestup do nevědomí) jsme konfrontováni mezi běžným egem a Já, který je příčinou našich nesnází. Práce s nevědomím vede i k důležitému pochopení ega.
Máme dvě dimenze ega, jedno je zdravé a druhé zraněné. Je-li ego poškozeno traumatizujícími zážitky pocházejícími především z dětství, vznikají problémy. Bývají to velmi bolestná zranění, ale my na nich lpíme a považujeme je za cosi pevně daného a reálného. Mylné chápání zraněného ega vede k nekonečnému utrpení a symbolickým projevům v různé druhy neurotického chování. Například: různé druhy závislostí (alkohol, kouření, drogy, jídlo), ctižádostivost, lhostejnost, vede k pocitům marnosti, bezvýznamnosti, osamocení, strachu, depresím.
Další způsob, jak dochází k poškození ega, nemá tolik společného se zraněním, jako spíše s tím, jak je ego utvářeno. Začíná to většinou v raném dětství, kdy se vyvíjí pocit vlastní identity.
V průchodu se ego musí naučit ustoupit a důvěřovat procesu procitnutí. Z toho jasně vyplívá, že se nemusíme zbavovat ega, ale že je třeba se vymanit z jeho sevření a přestat považovat emocionální zranění za reálné. Když stabilizujeme ego, posuneme se dál a můžeme se zbavovat sklonu pojímat ego jako vlastní pevnou identitu.
Díky tomu se pak můžeme zaměřit na energii, jež je v našich zraněních ukrytá a otevřít se k čištění a k přeměně této energie. Uvolní se nový potenciál k růstu a tvořivosti.
Jemná práce s tělem hluboce ovlivňuje energetický systém jemnohmotného těla, v němž je energie Větrů — Kundaliní hlavním činitelem. Znečištěná energie Větrů je totiž základní a skrytou příčinou našich potíží. Je-li tato energie hrubá a neklidná, pak je neklidné i vědomí a naopak. Zlo není cosi absolutního, je to spíše energie Větrů ve znečištěném stavu. Jakmile se tyto energie zbaví nečistot, projeví se jejich vrozený potenciál. Ucítíme, že máme v běžném životě mnohem víc energie, že jsme šťastnější a emocionálně vyrovnanější.
Když se vrozený potenciál energetického těla zbavuje nečistot, dokážeme se i napojit na vnitřní léčivý zdroj této energie. To ona nás léčí a uzdravuje.
Průchod bývá někdy nepříjemný, je důležité přijmout i temné stránky v sobě, k tomu je zapotřebí odvahy, upřímnosti, otevřenosti a pokory.
Díky věřím, můžeme vstoupit do neznáma a zbavit se omezujících obav vyvolaných zraněným egem.
Nezbytná je důvěra ve vrozený potenciál k transformaci a v samotný proces terapie.
Chce to velkou trpělivost, výsledky se projeví po určité době a jsou trvalé.
Je naivní domnívat se, že během terapie se dá vyléčit úplně všechno. Je však pravda, že ten, kdo projde procesem terapií, může transformovat traumatické zážitky z dětství a zbavit se vlivu hluboko skrytých, mocných, destruktivních a matoucích emocionálních reakcí. Jakmile se bolestné emocionální zranění dostane na povrch a člověk ho zpracuje a vědomě procítí, uvolní pocity zlosti a nenávisti otevře si cestu k opravdovému přijetí a ke svobodě.